Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budu mít dítě. Cože, co? Jak se to stalo?

29. 01. 2012 11:50:02
Jana nevěřila vlastním očím. Nebo spíš vlastním uším. Už pár dní chodil jako tělo bez duše, ale déle už nemohla čekat. Musela mu to říct. - Honzo, já jsem těhotná. Už tři měsíce. - Bože, co? Co? Jak se to stalo?

- No prostě se to stalo, víš dobře, že jsme nebyli opatrní už dávno. Co ty na to, zlobíš se?

- Ne, ne, víš, nech mě teď přemejšlejt. Musím si něco promyslet.

Jana čekala další měsíc. Mezitím se jí začalo rýsovat bříško. Ani na minutu nepřemýšlela o tom, že by si dítě nechala vzít. Pravda, nebylo plánované, ale jí už bylo 36 a nehodlala riskovat potrat s tím, že by potom už děti mít nemusela. Ale zatím se moc netěšila. Protože Honza se nijak nevyjádřil. Myslela si, že se teda konečně vezmou, už spolu žili 4 roky, ona byla doma a starala se o domácnost. On měl náročnou práci a rád chodil domů, kde našel vše připravené a ona byla vždy usměvavá. V poslední době ale v práci byl pořád. Nikdy neměl čas na to, aby si pořádně promluvili. Už jí pořádně ani nedal pusu. Věděla, že se něco děje, ale bála se zeptat.

- Už můžeme vědět, co to bude. Nejsi zvědavý?

- Co? Co? No když to chceš vědět, tak ať ti to řeknou. Mě je to fuk.

- Honzo, ale...-, rozplakala se a sesunula se na pohovku jak hromádka neštěstí. Hormony se v ní bouřily, snažila se ovládat, ale už to nešlo.

- Co s tebou je, budeme mít dítě a ty se chováš, jako by to bylo cizí. Víš, dobře, že jsi byl můj jediný kluk.

- Hele, Jano, Jano, neplač, takhle je to mnohem horší. Nebreč sakra. Já, já.. já ti musím něco říct. Já se stěhuju pryč. Já jsem potkal někoho, do koho jsem se zamiloval. Víš, že tě mám rád, ale prostě do tebe nejsem tak zamilovanej, bože, já chci bejt s ní. Copak nemám právo bejt šťastnej, poprvý v životě jsem se zamiloval, ztratil jsem hlavu, a našel svou spřízněnou duši. Víš, co je to spřízněná duše? Kdybys to chápala.. ona je prostě můj osud. Nezlob se, prostě já už nemůžu. Jasně, že ti budu platit, ale.. ale nechtěj po mě, abych tady dál bydlel. Já prostě nemůžu. Nemůžu.

Jana zbylé měsíce těhotenství procházela jako náměsíčná. Věděla, že bude mít malou holčičku, mechanicky si chystala věci, domlouvala se s rodiči na všem možném a rodiče ji litovali, někdy s tím byli až protivní, ale ona to nevnímala. Probrala se až u porodu. Veškeré její zklamání bylo částečně nahrazeno láskou, kterou k tomu tvorečkovi pocítila. Honza se samozřejmě u porodu ani neukázal.

Jak slíbil, platil výživné. Malá Linda dostala jeho příjmení. Občas za ní přijel, ale dlouho nepobyl.

Jana se po letech dozvěděla, že spřízněná duše, velká láska z univerzity, Honzu vykopla po dvou měsících společného soužití...

Autor: Milada Součková | neděle 29.1.2012 11:50 | karma článku: 17.56 | přečteno: 1634x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

Plní trestání vždycky svůj účel?

Kdo zodpovědně vychovává děti, ví, že nějaké hranice opravdu potřebují. Jak jim je ale vymezit a neubližovat jim zbytečně?

26.6.2017 v 17:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 116 | Diskuse

Karel Ábelovský

woknoviny ... jako hra na schovávanou

... přesně tak vypadá argumentace všech socialistů a také komunistů - i těch skrytých a skrývajících se za vzletné výrazy jako demokracie, svoboda, sociální a podobně

26.6.2017 v 15:56 | Karma článku: 5.65 | Přečteno: 121 | Diskuse

Olga Pavlíková

Česko si dle Macrona dělá z Unie supermarket

Tento blog píši i pro svoji paměť, neboť článek v Novinkách z pera Patrika Nachera je pro běžného českého občana dokonalý.

26.6.2017 v 15:50 | Karma článku: 30.12 | Přečteno: 780 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Divoké letní noci a taky pěkná divočina ve dne

Horké letní ráno. Sobota v červenci. Na klice nám visela igelitka plná tvrdého chleba. Dřív jsme je dávali sousedovic koním, ale poslední dobou máme zajímavější strávníky.

26.6.2017 v 10:46 | Karma článku: 17.09 | Přečteno: 574 | Diskuse

Helena Vlachová

Když škola bývala školou

Zdálo se mi o zástupci školy. O mém prvním zástupci školy, od něhož jsem se tolik naučila. Vynikal přísností a nekompromisností a já jsem mu za to po celý život vděčná.

26.6.2017 v 10:16 | Karma článku: 25.04 | Přečteno: 696 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3624
Žena obecná


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.