Byla jsem nevěrná, zaslouží si nevěru..má mladou babu a zahejbá mu

Zahejbá, paroháč, pátý kolo u vozu věděl jako poslední, že se mu ta jeho ku.ví...Nevěra je věrná lidem, je tak snadné si začít aférku, nechat se unést a začít si. Být nevěrná je tak snadné, spousta lidí podvádí, spousta lidí je podvedena. Někdy si říkáte, že si dotyčný-dotyčná o nevěru říkají, ale zaslouží si někdo nevěru? Koledoval si někdo o to? Následující příběhy se jsou jen pár střípků z mozaiky, která je v životě nás všech. Copak se najde mezi námi někdo, kdo zná jen věrné lidi? :)

Příběh první

Usadil jsem se později, všichni kámoši už byli ženatí, já ve 30 pořád ne. Dělal jsem vejšku, pak práce, nějak jsem nepotkal tu pravou. Když jsem se nakonec oženil,  bylo to s mladší fajn ženskou, byla čerstvě dospělá a oba jsme se měli rádi, vzali jsme se brzy po setkání.  Teda myslel jsem, že fajn.  Jenže ona se najednou začala po svatbě měnit, nebyla najednou taková, jakou jsem ji poznal. Ale čekali jsme první dítě, myslel jsem, že se to podá. Nepodalo. Druhý dítě taky věci nezměnilo, já doma pomáhal, měnil plínky, chodil s klukama ven, bral je k našim, aby měla klid a mohla si odpočnout a ona mezitím byla horší a nadávala mi, že jsem ňouma. Já přitom doma furt pomáhal, i myl nádobí, pomáhal s praním a tak. Kvůli děckám jsem ale překousnul hodně. No jo, ženský. Čekaj, že chlap vyklopí portmonku, aby měly na šminky a kabelky a počítat neuměj, že nebude pak na jídlo tolik peněz, prostě hospodařit se ty ženský už tak neučí, chtějí toho hodně a nedávaj nic, sice ta moja chodila do práce, ale přece není možný, aby si utrácela prachy z její práce za serepetičky, když má doma manžela. Taky jsem občas něco řek. Vařila míň, utrácela víc a jak kluci rostli, byla doma míň a míň.  Nakonec jsem zjistil, že mi zahejbá už kolik let. Rozešli jsme se teda, kluci mezitím už byli z domu pryč. Po jedný velký hádce se rozhodlo. Konec. Končíme. Myslel jsem, že odejde.Jenže ne. Ona chtěla, ať odejdu a odstěhuju se. Já!  Já jsem nebyl ten co zahnul, tak proč bych se měl stěhovat? Slyšel jsem o lidech, co spolu žijou po rozvodu a kde ex manželka chodí do postele za ex manželem i novým chlapem, ale to teda ne. Byla to všecho její vina, já nikam nepudu. A nešel jsem.

PŘÍBĚH DRUHÝ

Jsem vdaná 20 let a nikdy jsem nevěrná nebyla a na nevěru nepomyslela. Manželství jsem vždy měla pěkné a myslela si, že i šťastné. Až loni, kdy jsem onemocněla a musela jsem zůstat doma skoro 2 měsíce, se to stalo. Přišlo to jak jinak, než nečekaně. Ze zvědavosti jsem se podívala do internetových diskuzí a našla tam nové, virtuální přátele. Společně jsme diskutovali o všem možném i nemožném, nasmáli se a s některými lidmi jsem si vyměnila i pár zpráv mailem či po skype.

Získala jsem tam kamarádku ale také jsem tam potkala zajímavého člověka. Jeho názory mi byly velmi blízké a tak jsme si zanedlouho začali psát i momo diskuzi, pak přišel na řadu telefon a já pomalu zjišťovala, že jsem se asi bláznivě zamilovala do neznámého člověka. Navíc jsme oba zjistili, že jsme ze stejného města. On byl o 26 let starší, sečtělý, moudrý a něžný. Slovo dalo slovo a zašli jsme spolu sem tam na kávu, na výstavu, do kina. Doma jsem naše výlety maskovala jak jen to šlo. Potom mě ale pozval na schůzku do svého bytu a nemusím snad psát, co se stalo. Zamilovala jsem se ještě víc a postupem času začala ničit naš emanželství a pálit mosty. Když jsem to mému příteli jednoho večera slavnostně oznámila, byl velmi vyplašený. Na další schůzku se omluvil, pak byl nemocný, potom mi přestal psát a nakonec už ani nezvedl telefon. Od kamarádky z diskuze jsem zjistila, že mi ve spoustě věcí lhal a že už měl takových románků několik. S pokorou jsem se vrátila domů, ale občas si ještě zavzpomínám.

Příběh třetí

Tohle moje druhý manželství nedopadlo nejlíp. Byla jsem už jednou vdaná, vdávala jsem se mladá, hned po střední, chodili jsme spolu dva roky a pak se vzali a začali spolu žít. Najednou jsme ale zjistili, že nemáme nic společnýho, já dělala vysokou, on pracoval, život s ním byl nuda a šedivá nuda. Nakonec jsme se rozešli. Podruhé jsem se vdala za cizince, který přišel do Česka učit. Byl o dvacet let starší než já, hrozně mi imponoval, byl vzdělaný a uměl i česky. Spolu jsme cestovali, poznala jsem s ním moc zajímavých míst a lidí. V sexu to bylo ze začátku fajn, ale pak to nějak vychladlo a jeho nic nebavilo. Chtěl, abych nosila všelijaký oblečky jak kurvy, abych hrála divadlo atak. To mě netankovalo. Pak s ním najednou nebyla zábava, furt chtěl sedět doma, místo abysme šli do kina, on hnípal na gauči a chtěl číst knížku, udělali jsme si i odděleně ložnice, protože moc nenaspal a rušil mě lampičkou, jak furt četl. Našla jsem si milence, byla jsem mladá a potřebovala sex a ne dědka, co furt čte a je zalezlej doma jak jezevec...je to jeho vina, já jsem mladá a mám svý potřeby...