Připadám si trochu mimo.

Copak o to, článek je jako protipól tomu Havlíkovu dobrý, ale v diskuzích k oběma se ztrácím. Možná jsem naivní (i když věk už na to až tak nemám), ale zrovna přístup ke svatbě se podle mě nedá genderově škatulkovat. Pro každého znamená manželství něco jiného a logicky je dobrovolně volí jen ten, pro koho nějaký význam má. Navíc i člověk, který "chomoutem" opovrhuje, může změnit názor, když pozná TOHO nebo TU, kteří v něm něco způsobí, a to něco obrátí všechno vzhůru nohama.

Takže když se ho zeptáte, jestli si vás vezme, a on řekne, že ne, tak to je prostě jenom netrefa. Je to tím, že to nebyl on, ne že je to chlap (to bývá u ženicha obvykle podmínka).

Re: Připadám si trochu mimo.

P.S.: Havlíkův článek se mi líbil, beru ho jako zábavně a dobře napsaný esej, ne životní zpověď.

no právě

O tom všem dalším, co bude po svatbě a jaké budou starosti (ale i radosti) rodinného života i s dětmi co přijdou chlapa ani nenechat přemýšlet, nebo si to rozmyslí. To chce aby v nějaké chvilce kdy je naměko řekl že ano, a potom už roztočit kolotoč ze kterého už nemůže vystoupit. Ihned to že se vyslovit svým i jeho rodičům, všem kamarádkám a kamarádům, všem sousedům, i u něj v práci, rychle objednat datum svatby a svatební hostiny , šaty, svědky , prstýnky,a než se chlap rozkouká tak už je v chomoutu ....

Asi špatně zvolená chvíle na ten dotaz...

Re: no právě

takže nějak takhle? :-) http://www.youtube.com/watch?v=ncDQvy5GoK8

Jsem strašně moc ráda,

že mi není těch dvacet ani třicet. Že jsem tam, kde jsem.

Být muž, strašně moc by se mi chtělo vzdělávat se, cestovat, zkoušet vše nové, něco dokázat... Být dívka, strašně moc by se mi chtělo totéž, ale ... co s těma zatracenejma biologickejma hodinama...

Re: Jsem strašně moc ráda,

Jo, to je totiž ten nejlepší vynález zkázy.

Nevím sice, jestli je to Váš osobní příběh, spíš

si myslím, že Vás docela obstojně vyprovokoval Ruda Havlík svým posledním blogem... Taky jsem si myslela, že tento muž, citlivý ke kdejaké bolesti vzdáleného světa, bude tím pádem i menší egoista ve vztahu k ženě - a asi se pletu. Bohužel.

Ale každopádně jste přesně popsala rozdíly v pociťování onoho aktu zvaného svatba mezi světem mužů a světem žen. Celá slavná emancipace nám, drahé dámy, končí tím, že muž odmítá/má strach být mužem a obává se převzít zodpovědnost - vždyť co jiného vlastně svatba je? Potvrzení lásky? - Nikoli, to přece nikdo snad už neočekává (kromě naivek), že láska bude trvalá a nehynoucí. Svatba je potvrzením vzájemné zodpovědnosti - postarám se o tebe i když ti bude blbě a budeš nemocný/á, starý/á, postarám se i o naše děti. Měl by to být racionální slib, ne emočně rozjivená akce ...

Jo, a dávám karmu.

Re: Nevím sice, jestli je to Váš osobní příběh, spíš

egoista a blbec by byl, pokud by se bezhlavě ženil v situaci, kdy se objektivně ženit nechce, jen aby madam měla klid......manželství je snad oboustranně chtěný svazek ne? Nebo by měl být. Udělal jen dobře.

Něco hezké končí...

..aby mohlo něco krásnějšího začít..

... kdysi otázka "vezmeš si mě?"...

... padla ještě před prvním sexem - nebo nejpozději v jeho průběhu, jak dokládá nespočet vtipů a komických filmových scén - dneska se to odkládá, až je pozdě... on se celý život posouvá, prodlužuje se dětství, aktivita vrcholí po třicítce, zatímco kdysi byla hranicí vojna, a v padesáti ještě málokdo přemýšlí o odpočinku... posunuli jsme všechny naše hodiny až na ty biologické...

... u mužů je věk mezi 25-45 hluché místo, kdy o nějakém vázání se už nechtějí slyšet ani přemýšlet - mají dost "rozumu", ale ještě se nebojí, že by se o ně ve stáří neměl kdo starat - takže chce to zkusit mimo...

tak jestli ste spolu byli 5 let

pak byla chyba na straně komunikace. To jste za tu dost dlouhou dobu nikdy ani náznakem nazavadili o téma manželství, děti, budoucnost na stáří? pokud ne, pak se nedivte, že ste ho vykolejila. Po těch letech pravděpodobně měl za to, že Vám Váš vztah plně vyhovuje takový, jaký je. Kdyby na tom chtěl něco měnit, asi by se ozval

Jako bych...

...slysel svoji ex :D. Nemyslim to ve zlem, ted uz ji, a zenam obecne, rozumim lepe nez tenkrat. Ale na mem postoji to nic nemeni; clovek je individualita a vzdy ma existovat predevsim JA a TY a az pak nejake MY. Ke svadbe z meho pohledu (pohledu chlapa) existuje jediny duvod - deti, a i tady si myslim, ze se to klidne obejde bez teto zbytecnosti. Nechci byt jedno telo a jedna duse s nikym, chci zustat individualnim plnohodnotnym clovekem. Chci se tesit z dusevni intimity se zenou, ktera ve me nehleda "jistotu", ale tu samou bezprostredni radost ze vztahu, kde jeden nevlastni toho druheho...

Re: Jako bych...

Ono ten malý prrinc z Exuperyho to povedal jasne - ste zodpovedný, za to, čo si skrotíte, v prenesenom význame - ste zodpovedný za vzťah, ak do neho idete.A ten vzťah je , že zostanete plnohodnotným človekom, ale rovnocenne používate Ja, Ty, My. Rovnocenne, nie my na prvom ale ani poslednom mieste...

No budoucí manželé ještě...Ale obecně mě štvou zaměstnavatel

é, kteří si myslí, že se lidé berou jen a pouze proto, aby žena otěhotněla a měli rodinu. A lidi se i proto nechtějí brát. Mít v občance vdaná je signál pro zaměstnavatele, aby žene už radši nesvěřil žádný projekt, protože by ho přece akorát rozjela a pak odešla na mateřskou. Čili ani žádné povyšování a přidávání na platu. Přitom to, že si někoho vezmu ve 20 vůbec neznamená, že nebudu mít děti v 35... ...a možná i s jiným :)

je to kruté ale to co popisujete

si nejspíše asi fakt představoval. Chlapi mají někdy opravdu pocit, že po svatbě už je všechno v pytli. Proč? Kolem sebe vidí dost odstrašujících případů, nkdy tomu tak je a málo těch opačných. Kámošů co raději na žádné pivo nejdou než by poslouchali doma "starou" remcat mám hned několik.

Pokud jste jiná. ..je škoda, že to nepoznal. Good luck next time. Bude jinej a třeba lepší

Re: je to kruté ale to co popisujete

Promiňte, pane Kootzoure, ale kolik chlapů kolem Vás chodí na pivo, nedej bože každý večer? Ty, co znám já, by si žádná normální holka nevzala ani náhodou. Možná tak v -nácti  a i to z velké blbosti.