Terezo.....zde najdete hodně věcí http://www.jedendomov.cz/

Takže ještě...Pane Hodino, mluvíte o rodinných vazbách v případě střídavky. Můžete mi to tedy objasnit, kdy podle Vás je hloupost co jsem napsal? 

Jaké rodinné vazby? O rodinných vazbách jde mluvit v případě fungující rodiny, ne v případě rozvedených, protože tam ty vazby jsou narušené rozvodem. Takže by mne opravdu zajímala vaše představa.

Jsou narušené vazby mezi rodiči, nemusejí být narušené vazby mezi rodiči a dětmi.

Pane Hodina, vaše úpornost dokáže odradit i smířlivé umírněné střídavky. Není-li vždy zcela po vašem, hned automatická negace.

Být ta zaujatá soudkyně, ujistí mě to, že dělám správně. A to není to, co chcete, ne?

AH....děkuji za mínus, hned jeden ocení, jak umíte jít do sebe

Podle mně může střídavá péče fungovat jenom u rodičů, kteří mají k sobě navzájem úctu a jsou schopni spolu normálně komunikovat a netahat dítě do svých sporů. No, a takoví se možná ani nemusejí rozvádět. A jsem teda moc zvědavá, jak budou za pár let o střídavé péči referovat děti, které jí prošly. Připadá mi, že leckdy rodiče trvají na střídavce hlavně kvůli utišení vlastních výčitek svědomí. Ani jeden nechce mít pocit viny za to, že rozbil rodinu a připravil se o kontakt s dětmi. Osobně si nedokážu představit žít každých čtrnáctí jinde a to jsem dospělá.

já si neumím = nebude nikdo?

 univerzální řešení pro každého to asi není, peklo ale taky ne.

Mně střídavky připadají jako fašisté. To přeci není o nějakém dítěti, ale o tom, kdo dál dočůrá a z dítěte se dělá pokusný králík. Prostě zájem střídavek nad zájmy dětí.

Fašisté je  silné slovo, řekněme fanatici, ale s tím pokusným králíkem to vidím podobně

U malých dětí souhlas, jinde je to individuální a argumenty bývají často účelové od některých matek, stejně jako důvody střídavky účelové u jiných otců.

Tj. u větších: zařídíme to tak, abych vyhrála nebo dítě trpělo, pak je jasné, že viník je otec => v zájmu dítěte, bude u mě.  (účelové tvrzení? Ano, teď jsem to zahrál účelově. Stejně jako vy ve prospěch matek).

U větších dětí je dobře, že rozhoduje soud, kéž by měl vždy dost rozumu a citu.

To je dost idealistické přání. Soudkyně jednak často trpí genderovou podjatostí (česky řečeno straní ženám) a jednak se vyžívají ve své moci vybírat "lepšího rodiče" (kterou by ztratily, kdyby musely jednoduše potvrdit rodičovskou péči oběma).

Vcelku bych souhlasil...podtrhnul bych fakt "prvotní osoby" ...kdy nejde vždy o matku, což může být oprvadu i chůva ... trochu bych klidně polemizoval s některými zápory pro střídavou péči...ale jinak souhlas :)

Děkuji, ale právě střídavkáří odmítají prvotní osobu, její existenci. Podle nich hrajeme všichni stejnou roli.

Moc děkuji, paní Součková. Že jste se zapojila do diskuse. Snad přispějí i další blogeři...

Za ty diskuse pod články se skutečně omlouvám - má to dva důvody.. Jednak letos maturuji, dotahuji zpoždění v septimě, připravuji školní, zcela netypické tematické zkoušení z literatury .... jednak musím chránit lidi, které mám ráda.

Proto se také objevuji pouze v diskusích, které mě zajímají.

Děkuji za názor, souhlasím.

Není zač

Když se Vám nelíbí střídavá péče, nerozvádějte se.

A když se přesto rozvede a střídavou péči nechcete, nechtě děti v péči manžela. Aspoň z něho nebudete muset tahat alimenty.

 To se lehce řekne. Já osobně rozvedená nejsem a neplánuji to. A alimenty myslíte výživné? Vy byste neplatil nic na dítě? Ono neroste z vody a když člověk vidí, jak je některé výživné směšně malé a matka opravdu nemá moc financí, ale snaží se...Vaše řešení nelze. Rozvod je někdy třeba. A děti u manžela, který pije, bije děti nebo ženu nebo všechny, manžel který není nikdy doma a nestará se o děti, u toho se má nechávat dítě? Hm...ono to není tak černobílé, pane.

Paní autorko, máte pravdu, o SP se hodně a) píše, b) mluví, c) lže, d) překrucuje. Váš článek je typickým příkladem a), c) a d).

Prvotní osoba - předsudek. Jak matka, tak i otec, mohou mít velmi silný rodičovský vztah, naprosto na stejné úrovni. To, že v úplné rodině se domluví, že na RD zůstane jeden z nich, a druhý bude pracovat, je zpravidla o tom, že naopak by rodina na tom byla ekonomicky hůře. Čili rozhodnutí je ve smyslu optimalizovat chod rodiny jako celku. Tato úvaha je ale naprosto lichá v případě, kdy se rodiče rozejdou - už pak nejde o rodinu jako jeden celek.

To, že "V Česku bývá zvykem, že matka je s dítětem doma, tráví s ním víc času aposkytuje mu víc péče než otec" je právě zapříčiněno špatným opatrovnickým systémem, špatně nastavenými pravidly, a také je to živeno články jako je ten Váš.

Když otcové bojují za SP, tak je to především v těch případech, kdy SP odmítá matka. Často je to proto, že při výlučné péči dostane naprosto nepřiměřeně vysoké výživné, které ji zajišťuje vyšší životní úroveň nez by měla při SP. Nebo si to aspoň myslí, a to samo o sobě stačí k tomu, aby se rodiče "nedomluvili". Pak to musí řešit lidé (soudci, opatrovnice, soudní znalci,...) kteří znají situaci v rodině jen na základě spisové dokumentace nebo na základě několika desítek minut trvajícího setkání. a to je špatně.

Ano, lze úspěšně dokázat, že střídavá péči neškodí. A nejen to. Je mnohem prospěšnější než výchova jedním rodičem. Statistiky na to jsou. Ano, taková generace už vyrostla. Existují totiž státy, kde SP je zavedena už mnoho desítek let.

Mohl bych ještě dlouho pokračovat, ale je to zbytečné. Jsou lidé, kteří vedí, že SP je správná a také ji prosazují. Jsou lidé, kteří to sice vědí, ale nikdy to veřejně nepřiznají (ztratily by moc). Jsou lidé, kteří si myslí, že SP je v principu špatné řešení a takoví lidé mají jen málo životních zkušeností, případně jsou hloupí. A aby bylo jasno, netvrdím, že SP je vždy nejlepší řešení. Pokud se rodiče dohodnou jinak, budiž.

Tohle mě ve vašem příspěvku zaujalo: "To, že "V Česku bývá zvykem, že matka je s dítětem doma, tráví s ním víc času aposkytuje mu víc péče než otec" je právě zapříčiněno špatným opatrovnickým systémem, špatně nastavenými pravidly, a také je to živeno články jako je ten Váš."

Máte na mysli špatně nastavené pravidlo, že žena je těhotná, rodí a kojí? To bude asi ale potřebovat reklamovat někde výš.