Milada Součková
Žádní učitelé a žádné domácí úkoly: hlavně nestresovat dětičky!
Svobodné školy, žádní učitelé, žádné domácí úkoly, hodně práv a málo povinností, hodně hraní si a žádné školní osnovy, hodně řečí o svobodě a demokracii a hipísovský míreček.. . poslali byste dítě do takové školy? Já ne a většina lidí také ne.
Milada Součková
Chcete si vydělat? Staňte se pěstounem!
Tak to už dávno chodí v cizině a naše krásná země k tomu pomalu směřuje. Pěstounů je málo a nároky se budou snižovat. Vezmete si nějaký děcko, dostanete zaplaceno a nemusíte se žinýrovat. Aneb dětský domov nemusí být nutně největší zlo...
Milada Součková
Letní striptýz na blogu Idnes
V létě to začalo, v létě se vše zhoršilo, v létě asi vše skončilo...Minulé léto začala blogovat. Připadala si osamělá, bylo jí smutno, chtěla trošku lidského tepla. Manžel byl chladný. Blogoval i on, oba se chtěli vypsat z toho, jak jim je, místo mluvení spolu psali cizím. S manželem to už nějakou dobu neklapalo, nic nešlo podle jejich plánů. Nečekaně zůstali v cizině déle než měli, nečekaně se jejich láska změnila v mám tě plný zuby. Bylo jí mizerně, otevřela srdce neznámým lidem a našla nové známé, ale ti jí pomoci nemohli, aspoň ne tak, jak by to skutečně potřebovala. Bylo to dlouhé, teplé léto, ale ji slunce nehřálo.
Milada Součková
Byla jsem nevěrná, zaslouží si nevěru..má mladou babu a zahejbá mu
Zahejbá, paroháč, pátý kolo u vozu věděl jako poslední, že se mu ta jeho ku.ví...Nevěra je věrná lidem, je tak snadné si začít aférku, nechat se unést a začít si. Být nevěrná je tak snadné, spousta lidí podvádí, spousta lidí je podvedena. Někdy si říkáte, že si dotyčný-dotyčná o nevěru říkají, ale zaslouží si někdo nevěru? Koledoval si někdo o to? Následující příběhy se jsou jen pár střípků z mozaiky, která je v životě nás všech. Copak se najde mezi námi někdo, kdo zná jen věrné lidi? :)
Milada Součková
Byla jsem na potratu, udělali mi vejškrab ...
Téma potrat je stále živé. Někteří volají po úplném zákazu, jiní by uvítali interrupční komise jako za komunistů a další by rádi viděli svobodu a možnost volby pro ženy. Někteří argumentují tím, že potrat je vražda, další křičí, že je nutné zakázat vliv církve na státní věci. Kde je ideál, je li vůbec? A proč ženy chodí na potrat? Pár příběhů z let současných i minulých...
Milada Součková
Ožení se, až když...? Ne, svatbu né
Už jsme spolu pět let. Potkali jsme se zcela náhodou, v době, kdy jsem lásku rozhodně nehledala. On lásku nehledal, hledal něco jiného - práci. A tak jsme se střetli, chodili spolu a před dvěma lety udělali rozhodnutí, že bychom začali spolu bydlet. A tak spolu bydlíme... vše nám jde, máme dobrý vztah, máme se rádi, oba jsme už pevně na vlastních nohou, máme něco našetřeno, je nám fajn, nasmějeme se spolu, umíme si povídat a na ulici se stále držíme za ruce a v posteli je to taky fajn...jenže někam by se to možná mělo posunout. A tak jsem se zeptala. „Možná bysme měli uvažovat o svatbě.“ On tak stojí v koupelně a zírá na mne jako bych mu oznámila, že jsem spala s jeho nejlepším kamarádem a budu mít mimino, které si rozhodně chci nechat a on by se měl vystěhovat z bytu...
Milada Součková
Pan Cihlář: žena, která ničí děti
Reakce na diskusi pod článkem minulým. Mnoho reakcí, mnoho názorů. V minulém blogu jsem uvedla, že malé dítě patří k mámě. Jsem tedy žena, která ničí děti. To dává smysl. Nebo ne?
Milada Součková
Spokojená máma a nespokojený pan Cihlář?
V nedávné době se objevily na stránkách blogu Idnes různé články o spokojenosti dětí, matek a potřebě mámy jako takové. Jeden o rovnici spokojená máma a spokojeném dítěti, druhý o nerovnici. První hovoří jasně. Když je máma spokojená, je spokojené i dítě. Tedy zdálo by se to jednoduché, ale je to jednoduché?
